Už si ani moc nevzpomínám, kdy a jak jsem se s touhle holkou seznámil, aleje to už dlouho, co jsme se viděli naposled. Problém byl v tom, že bydlelaskoro na druhém konci republiky. Mezi tím jsem změnil práci a s tím přišlo idocela časté objíždění našich poboček, které byly roztroušené prakticky pocelém území naší malé země a občasné flirtíky tu s paní vedoucí, jindy třebas účetní…prostě jsem si užíval plnými doušky!Když jsem se dozvěděl, že mám jet příští týden do těch končin, co bydlela,hned jsem začal spřádat plány na to, jak to udělat, abych tuhle kost takypřefiknul. Její číslo jsem v telefonu měl a tak jsem jí napsal, jako že jedutam k nim a jak se má a jestli se nechce sejít. Co jsem si pamatoval, bylaspíš takový ten tišší typ, trochu při těle, s fakt velkejma dudama, přesnějako mám rád. A tak jsem byl velmi potěšen, když mi odpověděla, že mne rádauvidí a uvedla rovnou i adresu kde bydlí.Týden utekl jako voda a když jsem se balil, měl jsem fakt dobrou náladu.Jezdím rád a vojíždím ještě radši! Ráno jsem sednul do auta a vyrazil.Cesta ubíhala příjemným tempem a já už začal plánovat, jak na ni půjdu.Vyřídil jsem pracovní záležitosti (vedoucí pobočky byla taky moc pěknápanička, ani se mi nechtělo odjíždět!) a začal hledat, kde Petra bydlela .Možná mám nějakej šestej smysl k orientaci v neznámých místech, ale netrvaloani moc dlouho a já stál na sídlišti před panelákem s jejím jménem nazvonku. Stisknul jsem tlačítko a za chvíli se objevila její hlava nahoře vokně a volala, že mi hned půjde dolů otevřít. Trochu se mi zvýšil tlak, aleto bylo spíš z nedočkavosti, než z nejistot.Přijel výtah a skrz prosklené dveře vchodu jsem ji viděl, jak jde v tričku aelasťákách otevřít. „Ty její kozy jsou fakt úchvatný, když si je tak nesepřed sebou,“ blesknulo mi hlavou, ale to už cvaknul zámek a stáli jsme protisobě. „Ahojda Péťo!!Jak se máš?“, vypálil jsem ze sebe a hrnul se k ní,abych ji obejmul a taky se hezky přitisknul samozřejmě! :o)) Pak jsme šli dovýtahu a vyjeli nahoru. Jak jsme tam tak naproti sobě stáli, oba jsme sejen tak culili a nic neříkali, jako by ani jeden z nás nevěděl, jak začít.Bylo to trošku zvláštní, ale docela legrace.Za chvíli už jsme ale seděli v obýváku, popíjeli tradiční kafe a hovor začalplynout bez větších obtíží. U nohou Petře ležel krásnej kříženec vlčáka, okterým jsem na první pohled prohlásil, že to je „VLKčák“ a dpzvěděl jsem se,že se jmenuje Wolf. Probrali jsme svoje životy od doby, co jsme seneviděli, podrbali společné známé a kamarády a přitom jsme vypili lahvinkubílého, kterou jsem přinesl. Jak říká můj starší brácha, „červený roztahujecévy a bílý nohy.“ Hovor se začínal stáčet i na intimnější témata a tak jsemse dozvěděl, že nikoho nemá. „Další dobrá zpráva!“, pomyslel jsem si a vmozku jsem zase začal kombinovat, jak se jí nejlíp dostat mezi nohy.“Nečum mi furt na ty kozy!“, okřiknula mne a v očích se jí objevil zvláštnízáblesk. Trochu (spíš dost!) mne to překvapilo ale hned jsem kontrovalslovy: „Když to se nedá Péťo, víš? Máš je totiž naprosto úžasný…!“ „Alenepovídej, takovejch už jsi viděl, ne?“, řekla a usmála se. „No, takovejchrozhodně ne!“, snažil jsem se lichotit jak jen jsem uměl. „Hmmm, takuvidíme, co budeš říkat za chvíli…“, prohodila s lehkým mrknutím oka aodešla do své ložnice. „A je to tady, vážení, ta kočka mně chce!“, pomysleljsem si a přemýšlel jsem, co mne asi čeká.A za pár minut jsem úžasem a překvapením přišel o řeč. Dostal jsem jen zesebe: „Co???“, když vešla zpátky v botech na podpatku, punčochách a černémsíťovaném tričku, skrz jehož dírky bylo vidět ty dva veliký pecny jejích kozv černé podprsence. A v ruce pouta…Čekal jsem vážně skoro všechno, aletohle opravdu ne!Než jsem se nadál Petra stála předemnou a rozkázala mi ,abych jípolíbil špičku jeji boty. Neměl jsem odvahu říci ne tak jsem radějiposlechl, ale v duchu jsem si tak říkal , že to asi nebude nic pro mne. Jájsem byl přece vždy ten „dobyvatel“!Když jsem se chtěl zvednout a sednout si nazpět do křesla houkla na mne:“Nikam, ty zmetku! Budeš mě ted pěkně poslouchat!!“ Bylo to takovým tonem,že jsem tušil, že bude lepší, když jí poslechnu. A jako hra mi topřipadalo docela zajímavé.Musel jsem se okamžitě vysvléct do naha a předvést svůj ocas. Petra si hovzala do ruky a znaleckým okem řekla: „Hmmmmm, ten nevypadá špatně!“ )Co dodat…věděl jsem, že jsem dobrý skokan a byl jsem na to náležitě hrdý.Ale v této situaci jsem měl spíš pocit, že dnes večer nepůjde o můj ocas aže si asi nezašukám. Celou dobu nás pozoroval její vlčák a zřejmě se i jemuta přehlídka líbila. Vrtěl ocasem a jen tak koukal. Hlavou už se mi honilajedna myšlenka za druhou a mě přepadával čím dál větší strach z toho, co sebude dít.Petra mi řekla ať klečím a sama si sedla naproti do křesla a roztáhla nohyod sebe. Wau! To byl pohled! Cítil jsem její touhu a vlhkost. Vocas se miokamžitě postavil a já jen doufal, že mi přikáže, abych ho mohl vrazit do týjejí nadržený kundičky! Bohužel, další omyl.Dělo se vše zase úplně jinaknež jsem já bláhově předpokládal.Přizvala si mne k sobě, ale když jsem se pokusil vstát, tak jsem okamžitěuslyšel: „Po čtyřech, zmrde!“ Co se dalo dělat, dolezl jsem k ní počtyřech. VZala mne dlaní za bradu a párkrát mi pohnula hlavou, jako by simne porhlížela. Nebo spíše, jako by si prohlížela zboží na trhu. Potom aninevím odkud vyndala kožený obojek (asi Wolfův náhradní) a připnula mi ho nakrk. Trochu mne tlačil, ale řekl jsem si v duchu, že tu radost, abych nasobě dal něco znát, jí nedopřeju. Pak si mne za něj přitáhla do klína ařekla mi: „A teď mne hezky vylízej, pejsku!“Tuhle disciplínu zvládám dost dobře, tak jsem si v duchu řekl: „Jak chceškočičko, teď zažiješ nejlepší lízání svýho života!“ a s chutí jsem sepustil do její šťavnatý kundičky. Chvíli mne nechávala dělat to jak chci,ale pak začala komandovat:“Rychleji!…..Ne tak rychle!…..Hloub,zmetku!…..Pomalu!“, až mi to začalo lízt krkem. „Kdo si vůbec myslí žeje?“, pomyslel jsem si, když zase nebyla spokojená s mým výkonem. „Nebo žebych ztratil své “jazykové schopnosti“?“ Najednou jsem byl docela zmatenej.Večer se už hodně vzdálil mým původním plánům a já v sobě začal cítitvelice zvláštní pocit. Pocit toho, že mi to vlastně není zase tak „protisrsti“ a že se mi to celkem líbí. Rozhodně to byla změna, a byla to změna klepšímu!Z mého přemítání o sobě samém a svých pocitech mne probrala facka. „Nestojíšza nic! Copak nedokážeš jednoduše vylízat své paní kundu? Co si o soběvůbec myslíš?“ „Já jsem se snažil Péťo!“ „Cože zmetku??? Od teď mne budešoslovovat Paní!!!“ a následovala další facka. „Chtěl sis dneska večer pěknězašukat, co?“ smála se mi do očí. „Původně ano, paní…Petro,“ sklopil jsemoči a cítil jsem se docela poníženě. „Tak to máš mít!“, rozesmála se a naočko na obojku připnula vodítko. Cuknula s ním a donutila mne jít vedle níke křeslu, přes které jsem se musel ohnout a vystrčit zadek. Ruce mipřivázala ke stolku pouty a na chvilinku odešla. Když se vrátila, nesla ssebou průhlednou věc, o které jsem z katalogů zásilkových firem věděl, žese jí říká anální kolík. „Proboha, co to chce dělat???“Petra si hrála s kolíkem v ruce a jen suše řekla ,že zapoměla gel.Odešlavedle do místnosti a hned byla zpět. Začala mne plácat po zadku, nejdřívjen tak jemně, ale stále přidávala a bylo to za chvíli už opravdu bolestivé.Štípalo to a pálilo jak čert, ale na druhou stranu jsem cítil,že se se mnouněco děje. Vzrušovalo mě to! Sám jsem se tomu divil, ale můj vocas stál jakstožár a já si přál ho už konečně někam vrazit. Petře se to zřejmě náramnělíbilo, protože se tvářila velice spokojeně.Za chvíli jsem však cítil jak mi Petra natírá zadeček gelem. Jen jsem cítiljejí prstík u análu a byl jsem v sedmém nebi. Ale to nebylo všechno.Zahlédl jsem, jak na ten kolík dává velkou vrstvu gelu. Pak ještě jednounatřela mou prdel a už jsem citíl, jak se mi něco rve do análu. Nebylo tonic jiného než ten anální kolík.Připadal jsem si jak děvka s vystrčenou prdelí, která se nechá šukat! Dostponižující, ale též vzrušující pocit..A docela se mi to takylíbilo. Petra se mě zeptala jak se cítím a jestli se mi to líbí.A jestlibych nechtěl ošukat prdel od jejího kamaráda. „On tu s námi ještě někdoje?“ blesknulo mo hlavou. No myslel jsem si: „Proč ne?“ Kolík jsem už v soběměl, tak jsem věděl, co mne čeká. Tak jsem poprosil svou novou Paní ,žebych byl rád, kdyby mi ten její kámoš tu prdel mohl ošukat. Jen se zasmála ařekla: „Hned tu bude.“ Otočila se a ozvalo se: „Wolfe! K noze!“ Jen jsem senechápavě otočil a čekal co se bude dít dál. „No to snad nééééé!“Tak jako před chvíli vedla ke stolku mne, vedla teď toho nádhernýho velkýhohafana. Nechala ho přede mnou stát, abych si ho mohl prohlédnout a já taknějak instinktivně sjel pohledem mezi jeho zadní nohy. V klidu neměl zasetak velký pero, tak jsem si říkal „To bude v pohodě.“ Odvázala mi ruce ařekla mi:“Seznam se s mým mazlíčkem Wolfem“ Tak jsem ho začal drbat a jemuse to asi líbilo. Za chvíli už jsme byli kamarádi a tak má Paní rozkázala:“No a teď mi předvedeš, jak taková psí děvka jako ty umí kouřit! Lízat paníneumíš, třeba Ti to půjde s ním!“ a rozesmála se, když viděla můj troškuzděšený výraz v obličeji. Opravdu se mi to nelíbilo, ale dneska večer midošlo, že mi nic jiného než poslouchat nezbývá. Trošku bázlivě jsem sepřesunul k Wolfovým slabinám a rukou se lehce dotknul jeho ptáka. Nebylo tozase tak zlé a tak jsem mu ho začal pomalinku honit. Moje původní doměnka,že to bude v pohodě, brala velmi rychle za své, protože ten jeho kolík sezačal zvětšovat a mohutnět. Za chvilku mi Petra přitlačila hlavu blíž a jáchtě nechtě musel vzít ten velkej psí nástroj do pusy.“Tak a teď jsem fakt psí děvka…“, blesknulo mi hlavou a začal jsem hokouřit, až skoro hltat, protože se v mně asi něco zlomilo a já svoji roliprostě přijal. V anále jsem pořád cítil kolík a děkoval jsem za to Bohu, žemi ho tam má Paní nechala, protože mi bylo jasné, že kdyby mi díru předemneroztáhla, tak mne tenhle velkej samec jednoduše rozerve svěrač. Lízal jsemtu kládu a polykal všechny šťávy, co se z ní řinuly a jednou rukou jsem sizajel mezi nohy. Můj čůrák stál jak nikdy před tím a mně připadalo, že misnad praskne pod návaly krve, co se do něj hnaly. Tak silnou erekci atakové vzrušení jsem nikdy nezažil.Jedním okem jsem zahlédnul Petru, jak sedí v druhém křesle a rukou si rejdív kundičce a užívá si mého představení. Pokračoval jsem ještě chvíli vkouření a připadalo mi to, že ho mám snad až v krku, když v tom Petra řekla:“Stačí, děvko, teď už jste určitě oba připravení, tak mi ukaž, co v Tobě jea jak umíš Wolfíka uspokojit! Na všechny čtyři a vystrč prdel, zmrde!“Sklonil jsem se na loktech, zadek vystrčil co to jen šlo. Petra mivytáhnula s lehkým mlasknutím kolík ze zadku a vzala Wolfa za obojek.Zašeptala mu do ucha „A teď tý děvce dej pořádně zabrat!“ a postrčila hosměrem na mne.Asi to nedělali poprvé, protože Wolf se mi opřel předníma packama o lopatkya jeho tvrdej čůrák se mi opřel o prdel. Začal divoce přirážet kolem dírydo análu a při pátým nebo šestým pokusu mi zajel snad až do žaludku! Oči miskoro vylezly z důlků a vydal jsem ze sebe jen jedno udivené heknutí. Navíc jsem se nezmohl, protože to tempo, kterým mne tenhle samec mrdal dírubylo vážně vražedné. Vážně jsem se bál, aby mi něco neudělal, ale vrušení ztoho pocitu, že mne šuká samec „nižšího živočišného druhu“ mi pomohlo tyhlezábrany zahodit a já už si naplno užíval své nové role „špinavý psí děvky“,za kterou mne velmi trefně označila má Paní Petra.Na zádech jsem cítil váhu Wolfova těla a jeho horký dech a v prdeli mijezdil tak strašným tempem jeho obrovskej kolík, že jsem ji měl v jednomohni. Slyšel jsem vzrušené sténání, které vycházelo z míst, kde sedělaPetra, ale bohužel jsem tam neviděl. A pohnout jsem se bál, abych nepokaziltohle úžasný spojení, ve kterém jsem nacházel čím dál tím větší zalíbení.Mohl jsem si jen domýšlet, co se na vedlejším křesle děje, ale bylo slyšet,že se to Paní vážně líbí.Docela mne udivovala výdrž „mého milence“ (jak jsem v duchu začal Wolfoviříkat), ale za krátkou chvíli už jsem cítil, že se mi ve střevech začínajírozlévat snad litry jeho mrdky!!To už bylo i na mne dost a začal jsem takystříkat….To se právě Petra také zvedla z křesla a zamířila ke mě. Smála se aříkala,žeto byla opravdu skvělá podívaná,že jsem psí děvka každým coulem. Prohlíželasi mne, stále se jen šklebila a chtěla, abych jí poděkoval, že jsem si tomohl užít s Wolfem. Hrnul jsem se k jejím nohám a zahrnoval její nožkypolibky. Lízal jsem ty její černý boty a líbilo se mi to . Pak mne odkopla stím,že to neni ještě konec. Že jsem si prý užil já a ted je řada na ní. Opětsi mne odtáhla po čtyřech pěkně na obojku, jak poslušného pejska. A já seopravdu také tak cítil. Z jejího jednání jsem se citíl jak poslední nicka,jak špinavá psí děvka. V tu chvíli jsem nebyl nic a nikdo, jen obyčejná nulaco musí poslouchat. A taky,že jsem poslouchal! Povely jako: „Podej! Lízej“,jsem už ovládal velice dobře. Začal jsem pěkně lízat tu její stálenanasytnou prcinu a Paní spokojeně vrněla. Pak se mne zeptala, jestli mámstále chuť si sní zašukat. Okamžitě jsem přikývnul, že ano Měl jsemopravdu radost, že jí konečně natrhnu tu její kundu za to její zacházení semnou. Když už jsem se blížil k Paní, že jí to udělám, tak do mne surověkopla a řekla mi jen: „Od tebe to ted nechci ty špinavá děvko! Ty si pěkněpočkáš!“A tak mi bylo jasné, že moje plány dnes večer vzaly za své..
Rubriky