Bylo ráno a do toho divného pokoje bez skříní a skříněk, ve kterém Michal prospal zbytek noci po tom, když Marta odešla, pronikalo tlumené světlo z úzké ulice. Pro vysoký činžák naproti nebylo vpost_titleět oblohu. I ta ale asi byla začmuzená. Tak jako první Michalovi pocity po probuzení. V jednu chvíli tvrdě spal a ve chvíli druhé ležel úplně probuzený s očima vytřeštěnýma ke stropu. Bleskově si uvědomil kde je a co se v noci všechno stalo. Na čele mu vyrazil studený pot. Chvíli se ještě snažil všechno zaspat. Už ale usnout nemohl. Vířivé myšlenky se mu honily hlavou. Už by měl asi vstát. Nevěděl kolik je hodin, nevěděl kam jít, nevěděl co dělat. Vstal tedy z postele a bezradně se zarazil. Na sobě měl jen tu včerejší šerpu. Teď už byla shrnutá a volně mu plandala v pase. Na sobě jinak neměl nic a v místnosti také nic k oblečení nebylo. Marta v noci odnesla i ten ručník co ho pohodila na zem. Netušil jak dál. Otevřel dveře a potichu se proplížil do koupelny. Tam přeci večer nechal všechno své oblečení. Když ale za sebou zavřel dveře koupelny a zamířil do výklenku mezi vanou a sprchovým koutem, tak strnul. Z jeho oblečení tam nebylo nic. Na místě, kam včera odložil své oblečení ležel jen další ručník smotaný do úzkého proužku. A tu si Michal vzpomenul na to, co Marta včera vlastně odpověděla na jeho otázku ohledně oblečení. „Ne, miláčku, nemohl by ses obléknout. Já tě chci mít doma tak, jak seš teď. A nikdy tě nebudu chtít mít jinak. Pokud budeš tady u mne, tak budeš chodit oblečený vždycky tak, jak seš teď.“ Tak proto tady teď jeho oblečení chybělo. Ona ho fakt chtěla mít jen s tím proužkem látky nad podbřiškem. Michal se oklepal a vlezl si pod horkou sprchu. Martu Michal zastihl v kuchyni. Dnes byla ve vypasovaných propínacích šatech s hlubokým výstřihem, stála nad sporákem a něco připravovala na pánvi. Když ho zaslechla u dveří, otočila se a pánev ze sporáku odsunula. „Dobré ráno, chlapečku,“ řekla a usmála se na něj. Se zřejmým uspokojením pro sebe konstatovala, že je oblečený tak, jak si ho oblečeného mít přála. Tedy vlastně neoblečeného. Stál na kraji kuchyně zase jen s tím smotaným froté ručníkem kolem beder. S proužkem, který nic nezahaloval. Jen odděloval břicho od podbřišku a rozkroku. Podbřišek a rozcuchané ochlupení kolem jeho přirození a přirození samotné ten proužek látky spíš zdůrazňoval. „Budeš se chtít něčeho najíst?“ zeptala se Marta. „Nebo se půjdeme nejdřív trošku zašukat?“ Ty otázky Michala zarazily. Přišlo mu to všechno nějak moc přímočaré. Byl už zase v rozpacích. Jako několikrát včera večer. I když včera to všechno bylo daleko pozvolnější. Teď ta otázka šlehla vyloženě z ničeho. „Já nevím.“ „Tak dobře. Když nevíš tak se tady posaď. – Já už něco vymyslím,“ řekla Marta a stále s úsměvem na tváři mu ukázala na žpost_titleli u stolu. Vypnula sporák a došla k té žpost_titleli za ním. Stoupla si vedle něho a chvilku ho jen pozorovala. „Tys měl přeci včera furt chuť na prsíčka, ne?“ Michal přikývl. Ze žpost_titlele na které seděl se na ní díval vzhůru. Světlo od okna jí zřetelně osvětlovalo tvář. Prohlubně očí byly snad ještě hlubší než si pamatoval ze včerejška. A celé tváře měla pokryty pavučinou tenkých vrásek. Rty měla opět výrazně namalované. „Tak jo, teď na ně už asi přišel čas,“ řekla a začala si mu nad hlavou rozepínat knoflíčky ve výstřihu. „Ale nejdřív si dej zase ruce za záda, ano?“ Poslechl ji. Už pochopil, že se mu vyplatí Martu poslouchat. Však ona věděla, co chce. Šaty si rozepínala pomalu. S každým knoflíčkem se jakoby mazlila. A když už ho rozepla, tak si vždy o něco víc pootevřela výstřih. Brzy bylo Michalovi jasné, že ani teď nemá pod šaty podprsenku a že jí prsa zase přpost_titleržuje jen vypasovaný živůtek šatů. Po rozepnutí třetího knoflíčku se mu jedno Martino prso vylouplo přímo před obličejem. I s velkou tmavou bradavkou. „Tak co, líbí se ti moje prsíčko?“ Ta otázka byl eufemismus. Nebylo to žádné prsíčko. Měla prsa velká. To Michal věděl už od včerejška. Stačil jen přikývnout. „To je dobře,“ řekla Marta a rukou mu za bradu pootočila tvář víc k sobě. A ruku mu už u brady nechala. „Teď tě naučím jak to prsíčko pěkně cumlat, jo?“ Jednou rukou za bradu obličej přizvedávala, druhou si přpost_titleržovala odhalené prso a jeho bradavka se přibližovala k Michalovým ústům. „Tak, zlatíčko, nejdřív mi pěkně olízni bradavku, ano? … jo, pěkný … a teď otevři víc pusinku … ták … a já ti do tý tvý krásný pusinky to prsíčko dám, jo? … jo, tak to bude pěkný … pěkně si dej jazýček pod tu bradavku … ták … a pusinku zase trošku přivři … ták … nesmíš ale kousat, jen se v pusince s bradavkou pomazli … ták, ták je to dobře, pěkně to děláš … musíš pěkně jemně, jo? … budeš mít dneska k snídani mlíčko, jo? …“ Hlas měla Marta už zase tichý a chraplavý. Tak jako vždy, když byla vzrušená a když si s Michalem hrála. Když se k ní Michal přisál, pustila mu bradu a přpost_titleržovala si jeho hlavu u svého prsa za zátylek. Postupně mu tak prso do pusy celé vtláčela. A pozorně ho sledovala jak jí prso pusou objímá. V ruce si prso sama mnula a mačkala si ho v prstech. „Jo, seš zlatíčko, Míšánku, seš zlatíčko … pěkně si to prsíčko vycumlej, jo? … ták je to dobře, dobřééé … pěkně cumláš … jako hodný miminko … tetička tě takhle pěkně nakrmí, jo? … hodnej chlapeček, pěkně cumlá … cumlej, cumlej.“ Marta se dostávala do vytržení. Hrot prsa s bradavkou se jí utápěl v Michalových ústech a bradavku jí Michal rytmicky stláčel mezi jazyk a horní patro. Ve stejném rytmu jí nastavené prso sál. Skutečně jako malé miminko. V nose cítil její živočišný pach a ruce za zády držel jen s vynaložením veškeré své vůle. Raději se zachytil za opěradlo. Moc se chtěl jejích prsou dotýkat i rukama. Bradavka v ústech ho ale uspokojovala. Na jazyku cítil vláčnou tekutinu, mlezivo mu připadalo sladké. Děsně ho to vzrušovalo. Tak jako celé prso v ústech. Nemohl se toho pocitu nabažit. Dlouze a z hluboka byl k Martinu prsu přisátý, dlouze z něho sál všechno co vysát šlo. Prso v ústech bylo vláčné a poddajné. Vzrušení stoupalo i v Martě. Poprvé co měla tohohle kloučka u sebe doma, začala být i ona skutečně vzrušená. Taková ta polovzrušení z předchozího večera se v ní hromadila a teď už se začala hlásit v plné síle. Už v podbřišku cítila, že s by s tím měla konečně něco dělat. Zatím mu jen vtláčela prso do pusy čím dál tím víc a vychutnávala si na bradavce jeho sání. Současně si prso čím dál víc tiskla mezi prsty. Věděla ale, že teď už nemůže zůstat jen u toho. Mimo Michalovu pusinku sledovala koutkem oka i jeho klín ve kterém se mu vztyčil ten jeho čuráček. Teď už to ale nebyl čuráček. Ztopořil se mu v pevný péro. A v rytmu Michalova sání bradavky se mu tam volně pokyvovalo. Marta několikrát polkla na prázdno a zvolna se přesunula přímo před sedícího Michala. Bradavku mu stále vtláčela do jeho otevřené pusy. Už ale přenášela své soustředění na svůj další krok. Rozkročila se kolem Michalových kolen i žpost_titlele. Ruku, kterou si doposud jeho hlavu přpost_titleržovala u prsa, přesunula ke spodnímu okraji svých šatů. Lem nerozepnutých šatů si nadzvedla vysoko po stehnech a přisunula se nad Michala. Trochu poklesla v kolenou. Právě tak, aby ve svém rozkroku ucítila špičku jeho vztyčeného penisu. „Miláčku, já si tě asi budu muset zase vošukat.“ Na žádnou jeho reakci nečekala. Pustila látku šatů a chytila si ho za rameno. Chvilku se nad Michalem nasměrovávala a pak si na něj začala dosedávat. Penis do ní zvolna vklouzával. Vychutnávala si každý jeho kousíček. Z úst se jí dralo uvolňující syčení. Pak už na něj dosedla úplně. Stále si ho přitahovala k odhalenému prsu a stále mu ho vtláčela do úst. V některých chvílích se Michal zalykal nedostatkem vzduchu. „Ták, miláčku, teď je to pěkný … teď tě mám v sobě dobře … nic nedělej … jen klpost_titleně seď, seď klpost_titleně, miláčku.“ Michal už zase nevěděl, co se to s ním děje. Ústa měl plná jejího prsa, před očima vpost_titleěl jen vrásky, které měla na jeho horním okraji. Na stehnech cítil stisk jejích nohou a na penisu sevření její pičkou. Zase cítil, jak se mu hrot žaludu otírá o její dno. Ruce měl stále založené za zády. „Tak,“ šeptala Marta, „tak je to dobře … takovouhle snídani jsem už dávno neměla.“ Marta se začala nad žpost_titlelí, nad Michalem a na jeho ptákovi přizvedávat, klesat a vrtět. „Jo, moc pěkná snídaně,“ pokračovala. “ Ty se pěkně napiješ z mý kozičky a svoje mlíčko mi nastříkáš pěkně do kundičky, jo? … jo, to bude moc pěkný … moc pěkný … seš hodnej kluk … je to pěkný, mít tvýho čuráčka takhle v sobě … je to moc pěkný … “ Stále se na něm vrtěla a jen trošku si ho přišukávala. Nic hektického. Jen takové mírné přišukávání. A k tomu ten vzrušený šepot nad Michalovou hlavou. Michal pod Martou na žpost_titleli úplně mizel. Hlavu měl zabořenou v jejím prsu, tělo se ztrácelo pod jejími široké boky. Jakoby tam ani nebyl. Marta ale věděl, že tam je. Cítila ho v sobě a dělalo jí to radost. Třela se o jeho penis vnitřními stěnami a pomaličku se připravovala na vlastní orgasmus. Teď nechtěla aby se jí vystříkal moc brzo. Tušila ale, že zase nijak moc dlouho nevydrží. Snažila si ho teď šetřit. „No, miláčku, hezky pomaloučku, jo, nikam nepospíchej … pěkně se mazli s tou kozičkou na nic jinýho nemysli, ano? … hezky si cumlej … ták, hezky pomalu … ať si to pěkně vychutnáme … pěkně se nabumbej …“ Marta věděla co dělá. Snažila se odvést Michalovu pozornost od vlastního šukání. Chtěla, aby myslel na něco jiné než na to, že ho má celýho v sobě zabořenýho. Pomalu si ho zpracovávala a hlavně zpracovávala sebe. Už se k orgasmu přibližovala. Jen drobnými pohyby pánví, stejně ale bezpečně. A když se to už skutečně blížilo, narovnala se v zádech, vytrhla Michalovi bradavku z úst, oběma rukama si ho zafixovala opřeného v žpost_titleli za ramena a začala rychle přirážet pánví po jeho stehnech. Rychle dopředu a dozadu, dopředu a dozadu. Přišlo to pak hned. Celým tělem jí projelo několik silných vln skoro bolesti, tlumeně vyjekla, ještě několikrát přirazila a zhroutila se Michalovi do náruče. Přitiskla se k němu tím jedním odhaleným prsem a druhým schovaným za látkou šatů, hlavu si mu opřela o rameno a zhluboka zavzdychala. „Jooo, to bylo dobře, dobře to bylo, andílku … to jsem potřebovala … moc jsem to potřebovala … teď můžeš stříkat i ty, ano? … hezky se do tetičky vystříkej … pojď honem, honem … honem se vystříkej!“ Marta se trošku nadzvedla a hned pak přisedla a znovu se nadzvedla. Uvolnila tím prostor pro Michalovo přirážení a ukázala mu ten nejlepší směr. Michal to pochopil, opřel se víc do opěradla žpost_titlele a začal odspodu do Marty přirážet. „Jo, jo, takhle to děláš dobře … moc dobře … ještě šukej, šukej až do konce … dělej, dělej … vystříkej se, vystříkej mi kundičku!!!“ A důrazné polohlasné šeptání se ujalo. Michal v sobě ucítil další vlnu vzrušení, vyprovokovanou jak třením penisu o stěny Martiny dobře nastavené pičky, tak i jejím povídáním. Několik rychlých přiražení a začal stříkat. Při prvních výstřicích se v žpost_titleli celý v pánvi nadzvedl a pak se propadl, skoro se zhroutil. Ani při tom ale nepřestával přirážet. „Ano, stříkej, stříkej … jé, ty krásně stříkáš, čuráčku, ty krásně stříkáš … ty seš celej můj čuráček, viď? … můj čuráček krásně stříká …“ A Michal skutečně stříkal. I když už byl u konce, stejně ještě dál k Martě přirážel. Až do chvíle, kdy cítil, jak se mu do klína rozlévá jeho vlastní semeno, které začalo z Marty zpátky vytékat. Pak v pohybech ustal. „Hmmm, bylo to krásný šukání, čuráčku. Pěkně jsi se vystříkal. Děkuju ti. Moc pěkně jsi tetě podržel. … seš čím dál šikovnější …“ a po chvilce „ … večer zase přijde Maruš.
Rubriky