Rubriky
Incest

Příležitost dělá zloděje

Vědomé nebo chcete-li cílené oplodňování žen dává muži velmi příjemný pocit. Tento pocit je o to příjemnější, když muž oplodňuje ženu, která má tzv. firmu, tj takovou ženu, která je manželkou jiného muže. Přesně tento pocit, jež je směsicí slasti, zlovolné zlomyslnosti a živočišné bezohlednosti jsem měl možnost si vychutnat jako 19 letý mladík mezi červnem a srpnem roku 1976 s tetou Věrou, tehdy 34 letou máminou mladší sestřenicí, jinak zdravotní sestrou v porodnici U Apolináře, vdanou paničkou a maminou dvou dcer ve věku 11 a 9 let. Nebudu vás zdržovat dalekosáhlým popisováním toho, jak to všechno mezi námi začalo a jak se mohlo stát, že ta obrýlená, černovlasá bokatá boubelka se širokými stehny a velkým kulatým zadkem s la Rubens, milující manželka svého 40 letého manžela, strýce Zbyňka a pečlivá matka svých školou povinných dcer, která byla vždy slušná a decentní se stala mojí souložnicí. Vím, že to slovo není hezké, ale mezi mnou a o patnáct let starší tetou Věrou vůbec nešlo o žádný citový vztah, nýbrž jen a jen o vzájemné tělesné sexuální uspokojování. Tetin o šest let starší manžel (jinak prima chlap, milující manžel a dobrý táta) byl totiž už čtvrtým rokem invalpost_titlením důchodcem-kardiakem. Čtyři roky předtím jej totiž postihl velmi těžký infarkt na který skoro zemřel. Teta se o svého nemocného manžela příkladně starala a měla ho pořád ráda, avšak o sexu s ním si mohla už nechat jen zdát, protože strejda se nesměl namáhat, nesměl se rozčilovat, nesměl se unavovat a z toho, co jsem se od tety později dozvěděl, o sexu už jen mluvil, ale prakticky byl nepoužitelný. Dlouho tomu teta vzdorovala, ale to víte, byla to ženská v nejlepších letech a její zdravé kypré tělo si žádalo své. Ke mně měla teta blízko, protože k nám často chodila. S mojí mámou byli totiž nejen sestřenice, ale i kamarádky a navíc moje mamka, která byla vyučenou dámskou krejčovou a doma šila na kšeft pro známé a příbuzné, šila i na tetu Věru. Snad, že mne teta jako patnáctiletá vozívala ráda v kočárku, snad, že jsem jí vyrůstal před očima a snad, že když si u nás v obýváku zkoušela nějaký ten mámin výtvor jen ve spodním prádle a já byl u toho, nestyděla se přede mnou. Prostě já, když jsem byl sám doma a naši byli na chatě, jsem si k ní dovolil, ona mne dost důrazně neodmítla a než-li by se nadála sklouzlo to mezi námi k jejímu nemanželskému sexuálnímu vztahu. Teta pak za mnou k nám domů chodila mimo dní svých menstruací 2x týdně po práci a to vždy v úterý, když byl táta v práci do šesté večer a máma na kurzu němčiny, a v pátek, když naši odjeli na chatu na Sázavu. Teta po prvních třech či čtyřech návštěvách odhodila svůj určitý stud, váhavost a rozpaky. Pak už se z těch našich sexuálních schůzek stala taková rutina. Teta mi dovolovala skoro všechno, ale měla vedle absolutní diskrétnosti tři taková pravpost_titlela, které jsem musel dodržovat: Musel jsem používat kondom (Bez něj ani ránu!). Souložili jsme pouze v kleče zezadu (Snad se za to co děláme cítila trapně a nechtěla, abych se jí při souložení díval do očí nebo sledoval její mimiku obličeje při prožívaném orgasmu) a konečně nechtěla se se mnou líbat, což mi vysvětlovala tím, že líbat by se spolu měli jen ti, kteří se milují citově a né při souložení. Mě to vyhovovalo. Celý duben a květen jsem tetu mrdal jen přes kondom, který mi sama nasazovala. Teta vždy zazvonila dvakrát krátce a jednou dlouze. Já jí otevřel, ona mne pozdravila a rovnou kráčela do obýváku, kde se bez vyzvání začala vysvlékat. Já se k ní automaticky přpost_titleal a tak jsme se tam za denního světla ocitli zcela nazí. Já k ní vždy přistoupil odzadu a bez jakýchkoliv cirátů jsem se chopil jejích polotuhých pětek, které jsem jí prohnětl a prožmoulal jejich bradavky. Z mojí strany to možná bylo poněkud neomalené plenění tetina kyprého popsí, kterému jsem říkal hňácání ňader a které teta Věra s dávkou blahosklonné odevzdanosti trpělivě snášela. Já jí přitom líbal na ramena, šíji a krk, což ji vždycky vzrušilo a tak se prohýbala, vlnila, prsila a chvěla. Já si pak nahý sedl na pohovku a tetu jsem za ruce stáhl k sobě tak, že si mi sedla rozkročmo na stehna. Já jí pak pro změnu žužlal, cucal a dumlal ty její už tuhé stojící prsní bradavky. To měla teta moc ráda. Během této činnosti jsem pozvolna rozevíral svá kolena do stran, čímž jsem tetě rozevíral ta její široká selská stehna, až se její velký bílý zadek ocitl vyšpulený ve volném prostoru. To byla má chvíle, protože zatím co se mě teta držela jednou rukou kolem krku, aby neztratila rovnováhu a nepřepadla dozadu a druhou si hrála s mým ztopořeným penisem, já ji pravačkou držel za ten její kulatý zadek a levačkou jsem se jí mohl bezuzdně hrabat v té černě chlupaté, vyšpulené a parádně rozevřené kundě, kterou už měla vždycky zvlhlou, až jí to tam mlaskalo. Poživačně jsem jí rejdil ve štěrbině mezi jejími masitými stydkými pysky, dráždil jsem jí poštěváček a prsty jsem zkoumal oba její otvory. Bylo to sice pokaždé stejné, ale mne to bavilo a vzrušovalo. Nejprve jsem jí celý palec vtlačil co nejhlouběji do kundy a posléze ukazovák téže ruky zase do konečníku. Zpočátku se to tetě vůbec nelíbilo, ošívala se a protestovala, že prý do zadku né, ale já na to nekoukal a tak vždycky nakonec rezignovala a podvolila se, takže po chvíli už odevzdaně držela a to mé žmoulání její svalovité stěny mezi poševním a řitním otvorem ji v kombinaci s cucáním bradavek nakonec rajcovalo. „Tak už mi ho tam pojď dát!“ žadonila vždycky sama a já ji tedy pustil. Vstala, popošla ke své tašce a z ní vyndala krabičku Primeros. Jeden kondom rozbalila, klekla si přede mnou a skoro láskyplně ho nasadila na můj osmnácticentimetrový ztopořený úd a pak se po kolenou přemístila doprostřed našeho obýváku, kde zaujala pozici klečmo s koleny široko od sebe, opřena o celá předloktí a tak s vyšpuleným zadkem i kundou mlčky trpělivě čekala, až za ní přikleknu, až ji pevně uchopím za ty její festovní široké boky a až ji svým okondomovaným penisem zase rázně vycpu až po koule a pak ji budu s nekompromisní důrazností mrdat a žaludem naklepávat její děložní čípek. Tak takhle to vždycky probíhalo mezi dubnem a květnem 1976. Pak jsem ale začal pociťovat jakousi neúplnost a to naše souložení vnímat i přes veškerou příjemnost jako neplodné plácání klackem do vody. Stále více a více mne uchvacovala myšlenka, že teta je přece kus zdravé, zralé a pořád ještě mladé ženské, tak proč to s ní nedělat bez ochrany? Dokonce mne napadlo, že je vdaná, má manžela, tak proč to do ní nestříkat a proč ji nezkusit přímo oplodnit? Pravda, ona s manželem nešukala, ale řekl jsem si, že pokud jí udělám dítě, tak teta určitě použije nějaké ty ženské finty a zbraně a zaonačí to tak, že to strejda Zbyněk nějak zkousne. To, že teta Věra žádnou antikoncepci nepoužívá, to jsem věděl. Proč by také jinak tak striktně vyžadovala prcgumy. Je mi jasné, že to bylo ode mne vůči ní nefér, ale já měl k 1. říjnu toho roku stejně narukovat na vojnu a tím by naše sexuální schůzky stejně musely vzít konec. Já tedy neměl co ztratit a že by mne teta pak uháněla o otcovství a o alimenty, z toho jsem strach neměl. Dokonce podle toho, jak jsem ji znal jsem nabyl oprávněného přesvědčení, že pokud ji opravdu oplodním, tak to dítě rozhodně pryč nedá. Teta Věra totiž pacientky, které k nim do špitálu chodily na potrat příliš v lásce neměla. Věděl jsem, že bez kondomu se mnou teta vědomě soulož nepodstoupí a tak jsem na ni zosnoval svůj ďábelský plán. Došlo mi totiž, že po té, co mi před souloží nasadí prcgumu, tak už jen klečí, drží a užívá si našeho nemanželského mrdání, slastně vrní, vzdychá a vyhekává až do orgasmu a mne už víc nekontroluje. Tak jsem to navlékl tak, že jsem si sám nakoupil další Primerosy do foroty a před následnou tetinou sexuální návštěvou (bylo to počátkem června 1976) jsem se na ni připravil.. Jednu prcgumu jsem rozbalil, rozředil trochu mámina pokrmového škrobu Solamyl s přiměřeným množstvím vody z čehož vznikla hustá bílá tekutina k nerozeznání podobná spermatu. Množství asi co se vešlo na kávovou lžičku jsem pak vlil do onoho kondomu a ten jsem ukryl v papuči pod žpost_titlelí u stolu. To víte, když teta dorazila, musel jsem se hodně držet, abych se svým chováním nějak neprozradil. Byl jsem napjatý jako struna.. Všechno ale probíhalo v normálu a tak když si teta zase klekla do své vyčkávací pozice a vyšpulila na mne svůj velký zadek a naducanou kundu, já si tiše a nenápadně sroloval prcgumu, kterou mi na penis před chvilkou navlékla, načež jsem ji zase popadl za boky s krejčovským obvodem 114 cm, přitiskl jí žalud mezi rozevřené zvlhlé pysky a pak jsem svůj ničím nechráněný ocas do té její kundy vtlačil. Nevím, zda přitom vytřeštila oči, ale každopádně se jí z hrdla vydralo cosi táhlého a neartikulovaného, něco, co vyjadřovalo úlek a také úžas zároveň.. Tohle nechráněné mrdání in natura se mě velmi zamlouvalo, protože to bylo takové neumělé, takové živočišné a opravdové. Tehdy jsem kundu tetě Věře poprvé obsemenil dávkou svého spermatu. Natlačen žaludem na děložní čípek jsem do ní vydatně pumpoval své životodárné semeno a protože ženské po dvou porodech prý mohou mít děložní hrdlo až centimetr široké, stříkal jsem jí semeno určitě až do dělohy. Když jsem byl hotov, rychle jsem zašmátral po papuči, vyndal onu atrapu se škrobem a dělal jsem, že jsem si ho právě sundal z měknoucího ocasu.. Teta Věra tuhle lest sežrala i s navijákem. Vůbec nic nepoznala a ani nepojala žádné podezření. Dokonce si pochvalovala, že to dnes bylo nějaké lepší a přiznala se k silnému orgasmu i k tomu, že měla co dělat, aby při něm nezačala řvát slastí. Druhé číslo jsme po chvíli dělali už zase s kondomem. Když teta odcházela domů za svým manželem a dětmi, zálibně jsem ji sledoval, jak se od nás z bytu vypotácela na chodbu a zeširoka sestupovala po schodech. Tohle vystříkávání tetiny kundy se mi natolik zalíbilo, že jsem v tom pokračoval o každé další tetině návštěvě bez ohledů na následky pro ni z toho plynoucí. A ona ode mne vždy odcházela taková spokojená. A měla-li snad na začátku našeho poměru ještě nějaké výčitky svědomí, pak nyní, kdy jsem ji podváděl a bez jejího vědomí ji bezohledně obsemeňoval svým spermatem, byly jakékoli výčitky ty tam. Co se mi zamlouvalo ještě, to bylo vědomí, že když ode mne odchází, odchází nejen omrdána, ale také si s sebou domů v sobě odnáší stamilióny mých spermií. Tak to pokračovalo celý červen, v červenci i na začátku srpna.. Pak ale jednou asi v půli srpna teta zase dorazila, ale už se automaticky nevysvlékala. Oči měla navrch hlavy a s vyděšeným výrazem ve tváři mi oznámila, že prý je se mnou těhotná. Divila se jak se to mohlo stát, když jsme souložili jen s kondomem. Došla k vlastnímu závěru, že se muselo stát asi to, že se jeden z kondomů musel zrovna v den, kdy asi měla ovulaci, proříznout o její chlup či co a že asi kapička mého semene, která se z kondomu dostala do její nechráněné pochvy ji musela oplodnit a malér byl na světě. Co pro mne bylo hlavní, z ničeho nekalého mne neobviňovala. Vůbec nevím, jak to doma skoulela s manželem. V polovici září mi jen sdělila, že se nechala vyšetřit na gynekologicko-porodnické klinice U Apolynáře, kde pracovala a dozvěděla se prý, že je těhotná už sedmý týden. Já pak dva týdny na to narukoval na vojnu do Prostějova a když jsem se dostal po půlroce na první opušťák, byla teta Věra už jako koule. Ono když ženská měří 168 cm a váží 75 kilo, pak otěhotní a během těhotenství nabere 20 kilo, není se co divit. O tom, že 3. května 1977 porodila U Apolynáře zdravého čtyřkilového chlapečka Zbyňďu („po tatínkovi“) mne informovala sama v dopise, který mi poslala. Při porodu 10 kg shodila a další 3 kg následující rok díky odtučňovacím dietám, ale už to nebyla tak žádoucí ženská, dávající příslib plodnosti a zdravého mateřství. Mám sice rád kypré tvary žen, ale s mírou. Ono všeho moc je na škodu. A syn Zbyněk? Je celý já. Ví to teta, vím to já, vědí to už i mí rodiče, dokonce to dnes ví i můj biologický syn, jen strýc Zbyněk se toho chudák naštěstí nedožil. Zemřel totiž na další zákeřný infarkt v létě 1981 s parohy velkými jako vrata

Rubriky
Klasika

Příležitost dělá zloděje

Jedno téměř letní zářijové odpoledne jsem potkal nedaleko svého bydliště na Smíchově Jiřinu, manželku mého dlouholetého kamaráda Honzy. Vždycky jsem jí rád vpost_titleěl. Ačkoliv jsem to nikdy otevřeně nepřiznal, mě přitahovala svým zralým ženským půvabem. Nejinak tomu bylo i tentokrát. Zároveň s pozdravem jsem stihl rychle přejet pohledem po jejím těle. Byla opravdu skvěle stavěná. Pod bílou, lehce průsvitnou blůzou se rýsovala ňadra, jejichž dokonalý tvar se dal tušit i pod podprsenkou. Černá krátká a úzká sukně zdůrazňovala pevná stehna a zadek. Když se smála, odhalovala trochu horní dásně. Nijak jí to však neubíralo na půvabu. V jejím jemném obličeji upoutávaly zejména zářivě tmavé oči. Pustili jsme se do živé debaty. Po několika úvodních, víceméně zdvořilostních frázích jsem se od Jiřiny dověděl, že Honza je na služební cestě, zatímco dcerka je s babičkou na chalupě. Ona je právě na cestě z práce domů. Po několika minutách rozhovoru jsem se osmělil navrhnout, abychom se šli na chvíli někam sednout. Mile mě překvapilo, že ani moc neváhala a souhlasila. Jenom pronesla obligatorní: „Ale jen na chvilku…“ Volba padla na bar ve vestibulu nedalekého hotelu. Usadili jsme se na vysoké stoličky u barového pultu. Po krátké domluvě jsem objednal oběma po panáku vodky. Jak hovor plynul, panáky na našem kontě přibývaly. Při řeči jsem nemohl odtrhnout oči od Jiřininy rozesmáté tváře, jen občas jsem se odvážil zadívat se na koleno její pravé nohy, ležérně přehozené přes levou. Jelikož i v pozdním odpoledni bylo ještě teplo, byla Jiřina bez punčoch. Tím víc vynikla hladká oblost jejího kolena. S množstvím vypitého alkoholu se naše řeč stávala odvážnější, otevřenější a intimnější, zejména z mé strany. Stále častěji jsem používal dvojsmyslné narážky, dokonce i takové, které se týkaly sexuálního života samotné Jiřiny. Nedávala však najevo, že bych se jí tím nějak dotkl. Naopak se stále hlasitěji smála a občas i sama přispěla několika dost peprnými poznámkami. Pak mi i vyprávěla anekdotu, kterou zde bezezbytku reprodukuji, neboť dokonale dokresluje atmosféru. „Do tramvaje přistoupí krásná dáma. Postaví se před sedícího mladíka a pak ho požádá: „Nemohl byste mě pustit sednout, jinak bych mohla potratit.“ Na tázavý obličej onoho mladíka řekne: „Už je stejně pozdě, cítím, jak mi děti tečou po stehnech do punčoch.“ Já jsem šel ve své opilecké odvázanosti dokonce tak daleko, že jsem se jí zeptal, jestli je „tam dole“ hodně chlupatá. Jen se trochu křečovitě usmála a pak s rádoby cudně sklopeným zrakem řekla: „Ani moc ne, tak středně.“ Vzápětí mi ale trochu vyrazila dech, když se zeptala: „Ty je máš rád chlupatý?“ „Docela jo“, odpověděl jsem, „ale i když není kunda moc chlupatá, nevadí mi to. Mám je rád všechny.“ Jiřinu nepohoršilo ani slovo „kunda“, ani pak další moje narážky týkající se sexu, ani erotické vtipy, při nichž jsem se neostýchal používat i další nejostřejší výrazy. Jen se smála a občas i ona přispěla se svou trochou do mlýna. Dokonce se mi s poněkud přiopilým, nicméně čtverácky roztomilým úsměvem svěřila: „Já zas mám ráda velký ptáky. Ale ani menší mi nevadí. Hlavně když je pták vzteklej, že jo?“ A se smíchem mě krátce a dost důvěrně poplácala po rameni. Neubránil jsem se pocitu vzrušení. Jak hovor plynul, panáky přibývaly. Až jich bylo na kontě každého osm. Na Jiřině bylo vpost_titleět, že je už hodně pod parou. S poněkud setřenou artikulací řekla: „Myslím, že je čas jít bydlet.“ A už téměř nesrozumitelně dodala: „Zavoláš taxíka?“ Zaplatil jsem útratu a s podpíráním jsem dostal Jiřinu před bar. Tiskla se ke mně bokem plnou vahou, takže jsem ucítil přes košili její alkoholem rozpálené tělo. Jak jsem jí objímal pod rameny, dotkly se moje prsty jejího ňadra. Podle všech známek to Jiřina nevnímala. Taxík jsem shánět nemusel, několik jich stálo nedaleko vchodu do hotelu. Uvelebili jsme se na zadním sedadle. Jiřina sedící těsně vedle mě si položila hlavu na moje rameno. Hluboce oddychovala. Usnula. Poté, co jsem dal taxikáři stručný pokyn: „Do Karlína!“, jsem pokračoval v nenápadných dotycích Jiřinina těla. Po nějaké době jsem se osmělil a položil jí ruku na stehno obepnuté látkou sukně. Pocítil jsem nový záchvěv vzrušení, neboť stehno bylo i přes sukni horké a pevné. Když jsem zlehka zajížděl rukou pod sukni, Jiřina zavzdychala a trochu se zavrtěla. Ale neprobudila se. Moje ruka pokračovala v cestě po hladké a rozpálené kůži. Když jsem ucítil jemnou látku kalhotek, zastrčil jsem pod ně prst a dotkl se porostu mezi jejíma nohama. Dál jsem se ale nedostal. Byli jsme totiž u cíle své cesty – nedaleko Jiřinina bydliště. Když na můj pokyn taxikář zastavil, zaplatil jsem a s námahou ji vytáhl z vozu. V polospánku se ještě víc o mě opírala. Ani nevím, jak jsme se při naší klopýtavé chůzi, kdy jsem Jiřinu napůl nesl, dostali za dveře jejího bytu. Jakmile za námi zaklaply, přece se jen trochu probrala a beze slova zapadla do koupelny. Po chvíli bylo odtud zřetelně slyšitelné cákání vody. Nebylo třeba mnoho fantazie k tomu, abych si představil, které části těla podrobuje očistě. Překotně jsem začal přemítat, co mám dělat. Vnitřní hlas mi napovídal, abych se sebral a rychle odešel. Silnější však byl ale jiný hlas, který mě nabádal, abych „popadl příležitost za pačesy“. Vždyť jsem po Jiřině vskrytu duše už léta toužil… Uprostřed tohoto přemítání se dveře koupelny rozlétly a z nich vyšla Jiřina. Minula mě jako náměsíčná a namířila si to do pokoje, o němž jsem věděl, že slouží rodině jako ložnice. Vzrušilo mě, že na sobě měla jen kombiné a sukni. Zip na boku měla rozepnutý. Během chůze se vysoukala i ze sukně, takže když ji shodila úplně, pokračovala v chůzi jen v bílém kombiné. Kalhotky neměla. Kombiné bylo natolik průhledné, že se pod ním zřetelně rýsovala rýha mezi dokonale zaoblenými půlkami. Pomyslel jsem si: „Tak nádhernou prdel jsem snad ještě nevpost_titleěl.“ Jiřina doklopýtala k válendám v pokoji, padla na jednu z nich a zůstala nehnutě ležet na břiše. Vzápětí začala hluboce a pravpost_titleelně oddychovat. Pak přešla až v lehké chrápání. Bylo jasné, že alkohol učinil své – ztratila pojem o světě. Hleděl jsem jako zkamenělý na její bezvládně ležící tělo. Neopomněl jsem se však kochat pohledem na vzrušující polokoule jejího zadku. Po chvilce váhání jsem se k ní přiblížil. Vzal jsem ji za rameno a lehce jím zatřásl. Ani se nepohnula, její hluboký dech zůstal pravpost_titleelný. Kdybych byl gentleman, odešel bych. Mě však bylo hned jasné, že musím udělat něco úplně jiného. Lehce jsem vyhrnul jemnou látku kombiné až k pasu. Před sebou jsem měl skutečně nejnádhernější prdel, jakou jsem kdy vpost_titleěl. Dokonale oblé, hodně vyšpulené půlky, na nich hladká, perfektně vypnutá, lehce zarůžovělá pokožka, bez jediné poskvrnky. Položil jsem na půlky dlaně a pomalým pohybem je roztáhl. Zívla na mě kakaová dírka, kolem dokola obrostlá dlouhými, zvlněnými a tmavými chlupy. Naklonil jsem se blíž a zadíval se hlouběji mezi nohy, kde z temného zákoutí vykukovala tak akorát ochlupacená, baculatá píčka, svojí měkkostí připomínala polštářek. Ale pohled zezadu, jakkoliv vzrušující, moje pudy plně neuspokojoval. Rozhodl jsem se proto pro radikálnější, i když riskantnější, krok. Velmi pomalu a v několika fázích jsem obrátil Jiřinino tělo na záda. Na chvíli to vypadalo, že se probudí. Ale opak byl pravdou. Jen lehce ze spánku zachrčela a znovu začala hluboce oddychovat. Chvíli jsem vyčkával a pak jsem jí shrnul ramínka a potom i kombiné pod ňadra. Ačkoliv ležela na zádech, trčela výbojně tmavými hroty bradavek. Přeběhl jsem pohledem do Jiřinina klína. Trojúhelník kaštanově hnědých, lehce narezlých chlupů směrem dolů hodně zhoustl. Vzal jsem nejprve její pravou nohu a ohnutou v koleně ji položil chodpost_titlelem na postel. Pak jsem totéž udělal s levou. Stehna tak měla dostatečně od sebe, takže jsem mohl uspokojit svůj nenasytný zrak. Oboje pysky byly zatím zavřené. Jen nahoře, kde malé pysky vytvářejí cosi, co připomíná mnišskou kápi, nenápadně vykukovala hlavička poštěváčku. Naklonil jsem se nad Jiřinin klín a prsty roztáhl malé pysky uzavírající vchod do pochvy. Zívla na mě tmavá, ale lákavá díra. Přitlačil jsem ukazovák pravé ruky na poštěváčka a zatáhl kůžička kápě dozadu, takže vykoukla jeho lesklá hlavička. Začal jsem ji ho třít, a to tak intenzivně, že se poštěváček napřímil a i malounko protáhl. Na pyscích vyrazily krůpěje šťávy – neklamná známka Jiřinina narůstajícího vzrušení. Znovu sebou zavrtěla a zhluboka vydechla. Spánek ale nepřerušila. Už jsem to dál nemohl vydržet. Svlékl jsem se úplně do naha a krátce jsem si pohonil ptáka. Stál mi jak kolík, dočerna zbarvená hlavička sebou prudce cukala. Zaklekl jsem mezi Jiřininy nohy a přiložil stojícího ptáka k ústí kundy. Prudkým pohybem boků jsem jí ho tam vrazil. Projížděl jsem pochvu, která už byla dostatečně promazaná. (A, jak jsem si nemohl nepovšimnout, nesčetnými souložemi i dokonale projetá.) Jiřina – stále ještě v polospánku – začala odpovídat na moje pohyby pomalým přirážením. Postupně se však její pohyby zrychlovaly. Když jsem se pak přisál rty k jedné z odhalených bradavek, otevřela Jiřina oči. Chvilku překvapeně zírala a vypravila ze sebe jen „Ale, Jardo…“. Vzápětí mě ale bez okolků popadla oběma rukama za půlky a přizpůsobila rytmus přirážení svého zadku mým pohybům. Zároveň jsem ucítil, že stisk její pochvy kolem mého ptáka ještě zesílil. Současně jsem ucítil, jak mi Jiřinina ruka několikrát stiskla koule. Mrdali jsme jako zběsilí. Moje koule nadité k prasknutí pleskaly při každém přiražení o její zadek, kunda přetékající šťávami vydávala mlaskavé zvuky. O překot jsme přitom oba sténali, vzlykali a křičeli. Jiřina zřejmě ztratila všechny zábrany. Zajíkavým hlasem vykřikla: „Píchej mě. Vrážej mi ten svůj vocas do tý mý neřestný kundy. Roztrhni mi ji. Promrdej mi ji.“ Bez okolků jsem se přpost_titleal: „Vymrdám tě jako nikdo. Pořádně ti protáhnu tu tvoji nadrženou píču. Já vím, že sis už dlouho takhle pěkně nezaprcala.“ V odpověď se z Jiřininých úst ozvalo: „Nééé…Takhle jsem si už dlouho nezaprcala.“ A nádherná soulož úspěšně pokračovala. Naše zpocená těla o sebe narážela v rytmu přirážení, můj pták hladce pronikal do hlubin její pohostinné pochvy. A to vše doprovázel doslova gejzír největších oplzlostí z našich úst. Stud šel pro tentokrát stranou. Naopak nás to víc a víc vydražďovalo. Naklonil jsem se k Jiřininým ňadrům a začal střídavě cucat bojovně vztyčené bradavky. Pocítil jsem, jak se mi někde ve slabinách hromadí pocit rozkoše. Nezadržitelně jsem se blížil k vyvrcholení. Přerývaným hlasem jsem pronesl ke své partnerce: „Už budu. Mám ho vyndat?“ Jiřina, aniž přerušila přirážení, provázené hlasitým hekáním, odpověděla: „Nemusíš. Nastříkej mi to tam všechno.“ V tu ránu to ze mě vystříklo jako z hadice. Doslova jsem přitom řval rozkoší. Jiřina to doprovázela přerývanými vzdechy. Tiskli jsme se k sobě svými rozpálenými těly. Těžce jsem popadal dech. Jiřina mě hladila po zádech a něco mi konejšivě říkala. Rozuměl jsem jen: „Jardo, bylo to bezva.“ Postupně jsem se uklpost_titlenil a tak jsem se zmohl na repliku: „Ale ty jsi nebyla. Budeme to musel zopakovat.“ Usmála se a řekla: „Jen klpost_title. Nespěchej…“ Leželi jsme vedle sebe na zádech a povídali si. Jiřina se mi s udivující otevřeností svěřila: „Napoprvé to bylo báječný. A přitom jsme byli oba namazaný. Musím se ti, Jardo, přiznat, že ses mi nikdy moc nelíbil, ale souložit umíš výborně. Je to tím, že ho máš velkýho? Ani vlastně nevím, jak vypadá.“ Na poslední větu jsem hbitě zareagoval: „Tak tady ho máš. Můžeš se vynadívat do sytosti.“ A přistrčil jsem jí poněkud povadlý ocas k obličeji. Ještě se lesknul, jak byl celý mokrý od mých i jejích tekutin. Jiřina dlouho neváhala a vzala ho do prstů pravé ruky a začala ho honit. Zprvu lehce, postupně ale přpost_titleávala na důrazu, takže za chvíli se již její ruka jenom kmitala. Pták mi už zase stál jako voják na stráži. Potěšil mě Jiřinin obdivný pohled – jeho velikost se jí zřejmě zamlouvala. Sklonila hlavu k stojícímu ocasu a vzala ho do úst. Střídavě ho sála, střídavě olizovala od hlavičky až po kořen. Ocas v sevření jejích rtů sebou cukal krajním vzrušením. Přesunul jsem se proto tak, že jsem byl hlavou proti jejímu klínu. Roztáhl jsem jí stehna daleko od sebe a znovu jsem se kochal krásou její píčky. Probíral jsem se houštinou chlupů, slepených mým spermatem, které jí vyteklo z pochvy. Pohrával jsem si s lupínky do ruda rozpálených pysků a s napůl vztyčeným poštěváčkem. Začal jsem lízat všechnu tu nádheru: pysky, poštěváčka, vnitřek pochvy. Tady mě vzrušilo, že jsem slízával zbytky svého spermatu, smíšené s jejími šťávami. Jiřina mě přestala kouřit a vyšvihla se na mě do polohy „na koníčka“. Sedíc v podřepu na mých stehnech, zkušeně uchopila ptáka do ruky a zasunula jeho hlavičku na okraj pochvy. Prudce dosedla, takže pták pronikl celou délkou dovnitř. Začala rytmicky vysedávat. Já jsem jí odpovídal. Fascinovaně jsem přitom hleděl na její pevné kozy, které se pohupovaly v rytmu našeho přirážení. Cítil jsem jak Jiřininy poševní svaly těsně obemykají mého ptáka. Její ruka se zasunula mezi nohy a tam začala současně třít poštěváčka. Její vzdechy zesílily. Pevná a oblá prdelka radostně pleskala o moje natažené nohy. Změnili jsme polohu. Podnět dala sama Jiřina: „Jardo, pojď si mě teď vzít zezadu.“ Vkleče na všech čtyřech se ohlížela a čekala, až jí vrazím ptáka do vyšpulené kundy. Popadl jsem ji za půlky a přistrčil žalud k pootevřené dírce. Naučeným a bleskově rychlým pohybem pravé ruky mě popadla za ptáka a prudce si ho tam vrazila. Vypadalo to, jako by její dírka byla svícen a můj zastrčený pták svíčka. Začal jsem se pohybovat hluboko uvnitř. Jiřinina zadnice vycházela každému mému pohybu v ústrety. Kozy se jí houpaly s každým přiražením. Neodolal jsem a jeden článek ukazováčku jsem zasunul do té nyní výše položené dírky. Byla těsná, zjevně neopotřebovaná nějakými sexuálními manipulacemi. Jiřina se pokusila mi ruku odstrčit, ale po několika marných pokusech se s tím smířila. Pokračovali jsme v přímo zběsilé souloži. Pleskání mého břicha narážejícího na její půlky se mísilo s oboustranným sténáním a hekáním, což přerušovaly občasné výkřiky rozkoše. A stejně jako při prvním čísle se Jiřina ozvala s vulgárními výzvami: „Dělej, víc. Mrdej. Projeď mi tu moji chlupatou díru. Vrážej mi tam toho svýho čuráka. I s těma koulema. Proprcej mi ji pořádně.“ Nedal jsem se pobízet a hned jsem se přpost_titleal: „To víš, že ti tu píču proprcám. Slyšíš jak mlaská. Roztáhni si jí, ať ti ho tam můžu vrážet. Až na dno. Přirážej pořádně tou svou prdelí. Mrdej, mrdej.“ A pokračoval jsem sdělením: „Už dlouho jsem si takhle nezaprcal. Máš skvělou kundu. To je ale mrdačka, viď?“ Jiřina stačila jen procedit sevřeným hrdlem: „Skvě-lá mr-dač-káá.“ Její tělo se ještě více prohnulo v zádech a pak se neovladatelně rozklepalo ve vlnách orgasmu. Z hrdla se jí vydral doslova řev – jakási podivná směsice rozkoše a bolesti. Přesto jsem ale ještě chvíli pokračoval v přirážení, až jsem pocítil, že i já vyvrcholím. Tentokrát jsem vytáhl ptáka z Jiřininy pochvy a vypouštěl jednu dávku za druhou na obliny jejího vystrčeného zadku, který se stále ještě zachvíval v přívalech doznívající rozkoše. Byla to jedna z nejlepších souloží, z těch tisíců, které jsem kdy zažil. Pocit uspokojení kalilo pouze vědomí, že mojí partnerkou při té nádheře byla manželka nejlepšího kamaráda. Věděl jsem, že mě svědomí ještě hodně potrápí. —————————————————– Odpoledne jsem se chystal k návratu z kratší služební cesty, přecházel jsem po hotelovém pokoji a balil si věci. Nemohl jsem se ubránit myšlenkám na manželku, po třídenním půstu jsem měl na ni opravdu chuť, navíc jsem věděl, že děti jsou u babičky, takže budeme mít pole působnosti volné. Hned jak jsem otevřel dveře do našeho karlínského bytu, bylo mi jasné, že tentokrát si skutečně přijdu na své. Jiřina vypadala opravdu pěkně. Navíc se ke mně měla: hned v předsíni se ke mně přitiskla tak těsně, že jsem okamžitě pocítil vzrušení. Nejprve však byla na programu večeře. Při ní manželka jen tak mimochodem nadhodila, že včera potkala mého kamaráda Jardu a že spolu zašli na jednu skleničku. „No a co bylo?“ zeptal jsem se neutrálně. „Nic moc. Chvíli jsme pokecali. Víš ale sám, že ho moc nemusím…“ K jídlu jsme vypili lahvičku vína a pak přišel ona chvíle, na kterou jsem se po celou dobu našeho manželství vždy tolik těšil. Vše začalo tím, že mě Jiřina – s nevinným výrazem ve tváři – vyzvala, abych si šel na chvíli do pokoje odpočinout. Nedal jsem se dvakrát pobízet a zatímco pobývala v koupelně, svlékl jsem se do naha a s parádně stojícím a touhou rozechvělým čurákem jsem čekal vleže na posteli, až objekt mé touhy skončí intimní očistu a objeví se na scéně. Toho večera přišla Jiřina, stejně jako ve většině předchozích případů, nahá, až na tmavomodrý podvazkový pás a punčochy. Podvazkový pás byl natolik široký, že jí pod břichem sahal až k hornímu okraji ochlupení. Přetínal tak její sněhobílé tělo jakoby napůl. Zastavila se na okraji deky a já jsem si k ní klekl, roztáhl jí rukama stehna a zabořil obličej do klína. Jiřina hlasitě zavzdychala, pokrčila lehce kolena a vystrčila tak kundu vyzývavě proti mému obličeji – doslova se „vypíčila“. Můj jazyk hbitě zareagoval a několikrát přejel přes ještě spíše uzavřené pysky od poštěváčku až po hráz. Jakmile jsem ucítil drsnost jejích chlupů obrůstajících kundu, čurák se mi ještě více ztopořil. Po chvíli lízání se mi Jiřina jemně vymanila z objetí, natáhla se na deku, roztáhla doširoka stehna a rozpřáhla paže v náznaku objetí. Lehl jsem si na ni, ale opíral jsem se zároveň o lokty, abych jí nezatěžoval plnou vahou svého těla. Těsně jsme se objali. Po několika horkých polibcích jsem se začal zabývat jejími utěšenými kozami. Cucal jsem naběhlé a vztyčené bradavky a hnětl kozy prsty, třesoucími se vzrušením. Jiřina mi zatím ohmatávala ptáka, občas mi ho několika rychlými pohyby pohonila, ale hlavně hlasitě a zhluboka vzdychala. Sáhl jsem jí dolů pod sebe na kundu a ucítil, že je celá mokrá krajním vzrušením. Pak se Jiřina zeptala: „Honzíku, nechceš mi dávat pusinky na kundičku?“ Odpověď ovšem znala předem. Přetočil jsem se na jejím těle, takže jsem byl obličejem proti kundě, ona měla před sebou chvějícího se ztopořeného čuráka. Malinko jsem odhrnul jemnou látku podvazkového pásu, abych měl celou kundu se vším tím kudrnatým porostem kolem jako na dlani. Začal jsem pomalu prohmatávat zduřelé velké pysky, lesknoucí se a zmáčené tekutinou, kterou Jiřina vypouštěla všemi póry, hladil jsem každý jednotlivý trs chlupů, které je obrůstaly, pohrával jsem si s temně rudými, vzrušením naběhlými a rozpálenými malými pysky. Stáhl jsem dvěma prsty pravé ruky kůžičku z hlavičky poštěváčka a ukazováčkem jsem lehce přejížděl po jeho sametově hladkém povrchu. Jiřina, jejíž prsty a ústa se mezitím umně zabývaly mým ocasem a koulemi, začala vydávat téměř zvířecí skřeky. Když už to nemohla vydržet, poprosila: „Přestaň, prosím.“ Opustil jsem proto poštěváčka a přešel jsem k poševnímu vchodu. Otevřel jsem jeho lososově zbarvený vnitřek a obhlížel děložní hrdlo, ústí močové trubice a ostatní, jindy ty nejskrývanější části manželčina těla. Vzrušením byla všude nádherně mokrá. Dole u vchodu do pochvy se jí tím vytvořila jakási bílá pěna, po hrázi jí stékaly praménky milostné šťávy a mizely v otvoru prdelky. Chlupy všude kolem tak byly celé zmáčené a slepené. Zastrčil jsem jazyk hluboko do pochvy a olizoval jsem celý vnitřek. Zároveň jsem vychutnával to, jak mi Jiřina kouřila čuráka. Když jsme se devětašedesátky nabažili, zaujali jsme klasickou pozici. Jako obvykle jsem čuráka do kundy hned nezasunul, ale nechal Jiřinu, aby se třením hlavičky ocasu přes poštěváčka uspokojila. Orgasmus měla také obvyklý: divoký a hlasitý. Poté, co odezněl, Jiřina si bez okolků nasadila čuráka na ústí pochvy, takže jsme mohli začít mrdat. Čurák plynule klouzal v její promáčené píče, ale umný stisk poševních svalů způsoboval, že jsem vnímal jeho tření o stěny pochvy. Byl jsem vzrušený do krajnosti, ale Jiřina se rozhodla mě ještě dále vybičovat: mezi její vzdechy a steny se mísily výkřiky „Píchej mě. Vrážej mi tam ten svůj vocas. I s těma koulema. Přirážej. Promrdej mi tu mojí chlupatou kundu.“ A pak i „Stříkej. Vystříkej se do tý mý neřestný kundy.“ Nenechal jsem se dvakrát pobízet a moje sperma v několika dávkách zaplavilo vnitřek Jiřininy pochvy. —————————————- Hned druhý den dopoledne mi do práce zavolal Jarda a že se mnou musí nutně mluvit. Když jsme se sešli v „naší“ kavárně, doslova ze sebe vychrlil, jak mi nasadil parohy. Ani se mi přitom nepodíval do očí. A to mi – nejspíš z jakéhosi gentlemanství – naservíroval, jak se později ukázalo, nejprve přijatelnější verzi, podle níž moje žena příliš nespolupracovala. Zprvu mě to jeho přiznání dost šokovalo, ale s postupem jeho vyprávění jsem – známý to duševní masochista – poslouchal s narůstajícím vzrušením… Dokonce tahle záležitost náš vztah s Jardou nepoškodilo natolik, abychom spolu přestali kamarádit