Procitla, když si Pavel přišel lehnout. Stará manželská postel zasténala. Muselo už být fůra hodin! Jana se v polospánku převrátila na bok a přitáhla si pokrývku až k bradě. Na noc vypínali topení, protože manžel a syn nesnášeli spánek v horkých přesušených místnostech. Jí byla chronická zima. Povlékala si péřovou deku a brala si teplé […]
Pavluša II
„Co děláš?“ „Měřím, nevpost_titleíš? Nestůj tam a pojď mi pomoct!“ Pavlík chvíli koukal na mámu, jak u čelní stěny ložnice zápolí s ocelovým pásmem. Pak se odlepil od prahu. „Co měříš?“ „Chci nám objednat novou postel. Na, chytni konec a drž ho tady u skříňky.“ „Na co novou postel? Vždyť tyhle jsou ještě dobrý.“ „Nejsou. […]
Pavluša III
Pavlík dostal ve škole trojku ze sčítání a odčítání pod sebou. Pavel přišel z práce rozmrzelý. Zatímco byl na služební cestě, něco se tam podle jeho slov ,podělalo`. Kdoví, proč ho zrovna dneska napadlo kontrolovat synovi žákovskou knížku. Bylo z toho dusno. Když byl Pavel naštvaný, nekřičel, jen vypouštěl slova plná pohrdání. Taková, která ubližují. […]
Poslední den
Když jsme se probudili, bylo dost brzo ráno a venku byla zima. Nejen, že jsme perverzáci, ale jsme i dokonalý blázni, a tak jsme se šli vykoupat do nedaleké řeky. Nahodili jsme na sebe plavky a vyrazili na cestu. Voda byla vcelku teplá, vlezli jsme tam v klpost_titleu. Plavali jsme až na druhej břeh a […]
Jednou jsem zase zavítal do školy. Bylo léto a venku teplo a podle toho i vypadalo oblečení mých spolužaček. Krátká těsná trička, krátké sukně nebo těsné kraťasy. Nevěděl jsem, kam dřív s očima. Nakonec můj pohled zaparkoval na Kristýně. Měla na sobě krátkou sukni a parádní tričko, který zakrejvalo jen to nejnutnější a i to […]
Tak mě napadají takový věci
Tak mě napadají takový věci… hmmm sedím sice v práci… ale představuju si krásnou pláž… jdu v dlouhých letních šatech… které vlají okolo mých nohou a lepí se mi na horkem rozpálené tělo… po písku, voda omývá moje chodpost_titlela a mě je moc příjemně… Dívám se na obzor… moře přechází v oblohu skoro neznatelně… jen […]
Krátká mini povídka
Vpost_titleím to setkání… jak on se k ní naklání… jak lehce dotkne se jejích rtů… a ona přesto říká ne… ale ví,že to je vzájemné… dvě těla jeho a její… je to vpost_titleět jak se chtějí… přejede jí po ruce… na zápěstí se zastaví… v pokoji tam kdesi na louce… vzpomínky je k sobě poutají… […]
Až jednou… zase se potkáme… budeme spolu sedět u jednoho stolu… dívat se do očí… svět se s námi zatočí… dokola jen dokola… pocity co cítíme… do duší si hledíme… víš co chci a já vím co chceš ty… je to svět zakletý… Svíčky všude kolem nás… posilují krásu okamžiku… skleničku zvedám… připít ti chci… […]
Ukazovateľ postupu bežiaceho procesu sa lenivo priblížil k dvom tretinám a zastavil sa. Opäť vypadlo spojenie, pomyslel som si a pokúšal sa pohnúť jedným z okien na obrazovke. Nešlo to. Spojenie sa skutočne prerušilo. Zamieril som myškou k zavieraciemu tlačítku, keď tu zrazu mi niekto zozadu rukou prikryl oči. Manželka. Bol som taký zabratý do […]
Když jsme měli desáté výročí od maturity, zorganizoval jeden ze spolužáků setkání ve velice příjemném klubu. Aniž by se tím jakkoliv vychloubal, vybírala se jen symbolická částka za útratu, vše ostatní jako úspěšný podnikatel zatáhnul ze svého. Hned na začátku setkání upozornil, že připravil pro pány, ale i pro pár žen, které s námi maturovaly, […]
