Vzduch prořízl ostrý zvuk píšťalky a vlak sebou v první chvíli těžce trhl a hned poté se konečně dal do pohybu. Někdo na nástupišti naposled zakřičel ahoj a začal zběsile mávat. Jo, je to fakt moc fajn se jednou za čas podívat domů, hodit všechny starosti za hlavu a jen tak si užívat té pohodlné role domácího mazánka. Bohužel to mi právě teď skončilo. Realita se na mě navalila silou padající laviny hned, jak jsem zabouchl to klasicky úplně zasviněné nádražácké okno. Zpátky do roboty a pak zase jinam a nakonec snad přeci jen do bytu, věčné bilancovaní mezi strastmi a trápeními, stereotypem, ale díky bohu i věcmi příjemnými. Schválně čeho se mi teď asi tak dostane více? No, alespoň, že počasí je fajn, krásně teplo, zatím žádné vedro. Já prostě miluju jaro! A navíc to má i jeden velkej bonus, na kterém se s chlapama určitě shodnem. Kromě vegetace, ony totiž začínají rozkvétat i ženský. Ty přehlídky smyslných zadečků v těsných riflích, prsatých triček, sem tam dokonce i nějaká krátká sukně a to vše okořeněno krásnými úsměvy. Hmm, to člověku opravdu vleze na mozek a hned tak nepustí. A kurva, vždyť já se při té vzpomínce normálně vzrušil. Sedl jsem si na zpátky na sedačku ignorujíce rýsující se bouli v kalhotách. Jak dlouho už jsem si to nedělal? 5 dní? No je pravda, že u rodičů člověk zrovna moc soukromí nenajde, to je zrovna jedna z těch nevýhod mamánkovství. Že bych teda třeba teď, napadlo mě spontánně. Víte, jsem docela mazaný. Vždy nastoupím do úplně prvního vagónu a ten díky geniálně navrženým nádražím vždycky zastaví až na nejzašším konci nástupiště nebo dokonce až za ním a tak většinou nikdo nepřistoupí a já si můžu po celou cestu užívat samoty při tomto typu cestování naprosto nevídané. Penis si to zřejmě uvědomil ve stejné chvíli a dal mi to najevo dalším zaškubáním. Ale sám o sobě je na mě slabá páka. Rozum stále pevně vměstnán do „standardních“ společenských konvencí tu hříšnou myšlenku zapudil takřka rychlostí blesku. Času bude určitě dost později. „No alespoň jsi teda mohl nastoupit jinam a třeba se seznámit s nějakým tím tvým jarním zázrakem ty debilní intoverte!“ zaútočilo na mě dnes už asi po sté svědomí. „No jo, už s tím opravdu musím něco udělat,“ odpověděl jsem mu v duchu, opřel se o červené opěradlo a začal plánovitě dřímat. Z polospánku mě probral skřípot odsouvacích dveří. „Dobrý den, můžu…?“ Trhnul jsem hlavou a s obličejem masového vraha, tak jak to umím jen já, jsem se podíval na vstupujícího vetřelce. „Jasně!“ řekl jsem evpost_titleentně zbytečně, protože na mou odpověď nikdo nečekal. V kupé se začala pomalu rozlívat sladká vůně dámského parfému a já začal v duchu rozebírat, proč se sakra lpost_titleé snaží o dodržování nějakých pravpost_titleel chování, když pak stejně udělají jen to, co sami chtějí. Tuto úvahu mi ovšem nebylo dopřáno dokončit. „Jéé, mohl bys mi, prosím, pomoct s tím batohem?“. „Ovšem!“ kývl jsem, chytil objemné zavazadlo a hodil ho nahoru. Zas tak těžké to nebylo. Trochu pozdě mě napadlo, že si ho mohla nechat klpost_titleně dole, když jsme byli jediní dva lpost_titleé v kupé. „Díky,“ řekla a usmála se na mě. Byla štíhlá, tak 170cm vysoká s krátkým blonďatým sestřihem. Na sobě měla hrubou sukni těsně nad kolena a černý svetřík z jehož záhybů se dalo tušit, že pod ním by člověk měl hledat minimálně pěkné trojky. Odhadoval jsem ji tak na 40 let, ale slušelo ji to fakt moc. Uhladila si sukni a sedla si k oknu hned naproti mně. Protáhla se a svlékla si svetr, po nímž měla jen bílé upnuté tričko. Zachytila můj jistě nanasytný pohled na vzdouvající se obrysy ňader a znovu se usmála. Trochu tím zvýraznila drobné vrásky kolem šedých očí, ale to byla asi jediná drobná vada na jejím lehce pihatém obličeji. Kdo ví, třeba si chtěla povídat. Odpověděl jsem rázně tím, že jsem vytáhl časopis a začal si v něm listovat. Pravda je, že mě v té chvíli začala trošku znervózňovat. Vždycky jsem měl slabost pro starší ženy a zrovna tohle byl ten typ, který bych si určitě dokázal představit po mém boku. Tedy abyste mě špatně nepochopily. Mladé holky se mi líbí taky, ale s tou zralostí přichází ještě něco. Něco, co nedokážu přesně popsat. Zkuste se na to radši zeptat jiných kluků. Je nás určitě více. Pak se dlouho nic nedělo. Já si četl, ona koukala z okna, minuty ubíhaly jedna za druhou. Asi ji to přestalo bavit, protože udělala přesně to, z čeho mě sama ona nedávno tak násilně vyrušila – opřela si hlavu o opěradlo a zavřela oči. Předpokládám, že každý z Vás se alespoň jednou pokusil usnout ve vlaku, a jistě mi teda dáte za pravdu, že to není zas až tak jednoduché. Má společnice to právě začala pociťovat na vlastní pěst. Vrtěla se, posouvala zadkem po sedadle a stále se snažila najít tu svou vysněnou pohodlnou polohu. Nakonec rezignovaně skončila přesně tak, jak začala. Vlastně skoro tak, jak začala. Při těch všech pohybech se ji poněkud povyhrnula sukně a nohy rozskočily od sebe. Sama si toho zřejmě nevšimla, protože zůstala sedět v klpost_titleu s očima stále zavřenýma. Žena v sexy prádle je mnohem rajcovnější než úplně nahá, napadla mě ona známá pravda. Nicméně tohle bylo snad ještě lepší, alespoň mi to tak tenkrát připadalo. Lehce opálená hladká stehna ubíhala před mým zrakem pozvolna dozadu aby se spojila v nádherném trojúhelníku. Jsou ženská těla opravdu tak dokonalá nebo jsem jen mi muži naprogramováni, abychom je tak vnímali? Nevím, a ani mě to v tu chvíli nezajímalo. Byl jsem naprosto soustředěn jen a jen na odhalený rozkrok mé neznámé a na její nádherné bílé krajkové kalhotky. Netrvalo dlouho a začal jsem vnímat další detaily: krátkou jizvičku na koleni, drobné mateřské znaménko na vniřní straně pravého stehna, černé chloupky prodírající se skrze malá očka kalhotek, nezaměnitelné hrbolky signalující velké pysky. To vše spolu se s nádhernou vůní jejího parfému způsobilo, že se ve mně začla doslova vařit krev. Zhluboka jsem dýchal a penis uvězněný v mých kalhotách bolestivě pulsoval v zrychleném rytmu mého vlastního srdce a rychle nabýval na objemu. Jako bych ho slyšel říkat, “Tak tohle bych s radostí hned omrdal a žádné kalhotky by mi v tom nezabránily.“ Tentokrát s ním můj testosteronem zahalený rozum nedokázal nic než souhlasit. Ano, úplně jsem se vpost_titleěl jak si rozepínám kalhoty, přistupuji k ní, moje prsty rychle vyhrnují sukni k pasu, pak pevně uchopují proužek jemné látky kalhotek a odsunují ho stranou a odhalují tak mým očím nádhernou zralou kundu jemně ozdobenou chlupatým mechem. V dalším okamžiku ji nekompromisně chytám za odhalené boky a přisunuji k okraji sedačky. Její tmavě růžová stěrbina se na mě chlípně šklebí a vychází vstříc mému do ruda naběhlému žaludu. Ještě kousek a … „Kam to hledíš,“ ozval se medový, vyčítavý hlas, který teda určitě nebyl můj. A do prdele, ona nespí, buhví jak dlouho mě pozoruje jak tady celý červený v obličeji zírám na její rozkrok. „Já já nikam,“ pokusil jsem se zachránit situaci, ale jak už to v prvotním šoku obyčejně bývá, tak se to samozřejmě nepodařilo. „Ale nepovídej, to bys přeci tak nefuněl,“ řekla, dala nohy k sobě a stáhla si sukni. „Promiňte, ale nechtěl jsem…, já… omlouvám se vám.“ „No tak v prvé řadě si budem tykat ne? Nesnáším vykání, připadám si pak stará.“ „Dobře,“ vytlačil jsem ze sebe. „Z toho si nic nedělej, je to moje chyba. Brát si sukni na cestu vlakem je pěkná blbost.“ Její hlas pomalu ztrácel káravý nádech. Krátce pohlédla z okna ven a jemně vzdychla. Otočila se ke mně a znovu se usmála. „Já jsem Andrea.“ „Petr, těší mě.“ Kontroval jsem s pomalu nabývající jistotou v hlase. „Tak Petře, co říkáš na dnešní odpoledne?“ pronesla sarkasticky. Místo odpovědi jsem se jen provinile usmál. Je mi to naprosto jasný, teď mi to dá pěkně sežrat. Zřejmě ji to stačilo, protože pokračovala. „Vy chlapy jste fakt všichni stejní. Taková nadržená zvířátka. Někdy je to docela únavné. „Jistě,“ plácl jsem jedinou věc, co mě napadla a má mysl marně hledala nějakou únikovou cestu. „No a co?“ mrkla na mě. „Co co?“ „Přece, jak se ti to líbilo?“ „Aha, no upřímně líbilo,“ prozradil jsem bez přemáhání. „No jasně,“ zasmála se hlasitě a začala opět sledovat svět za oknem. Chvíli tak zůstala a já si stačil urovnat myšlenky. Podívala se na mě a začala se protahovat, což mělo za následek, že její ňadra se pohnuly směrem nahoru a význam slova „naplé“ v souvislosti s jejím tričkem se změnil v „ještě napnutější“. Po chvilce položila ruce opět dolů na sedadlo a vyzývavě se na mě zadívala. Ale no to se podívejme, ona snad nemá ani podprsenku, blesklo mi hlavou při pohledu na náhle se rýsující ztopořené bradavky. „Chtěl bys ještě?“ přerušila náhle komunikační ticho. „Cože?“ podíval jsem se ji nechápavě do očí. Odměnou mi byl jen další z řady usměvů a poněkud skelný pohled. „Tady tohodle,“ prohodila a rukou si pomalu odhrnula sukni aniž by ode mě odvrátila pohled. Tak to já naopak hned začal obdivovat pravpost_titleelné křivky záchrané brzdy. „Neblbni, teď přeci můžeš!“ No co Vám budu povídat, styděl jsem se, ale tohle bylo přeci jen silnější. Netrvalo dlouho a už jsem se znovu vizuálně utápěl v jejím klínu. „Táááák, přesně jako zvířátko,“ přejela si dlaní přes místo, kde jsem tušil její stěrbinku, „jako poslušný pejsek, co poslouchá svoji paničku. Pojď blíž,“ pokynula mi prstem. Nemusel jsem se vůbec nechat pobízet. „Fajn a teď si klekni!“ Opět jsem splnil její rozkaz a můj obličej se teď ocitl téměř tváří v tvář jejímu zahalenému pohlaví. Zaklonil jsem hlavu uvpost_titleěl, jak se dívá na mě, těžce oddychuje a ve strnulém obličeji se jí zračí nefalšované vzrušení. Zvedla mi ruce a položila je na svá nahá stehna a ihned na to mi objala hlavu a začala ji přitahovat ještě blíže k sobě a ke svým rodpost_titlelům. „Pojď blíž, Andrejka ti něco ukáže.“ V tom momentě už jsem se nosem dotýkal látky kalhotek, na své kůži ucítil lechtání jejích chloupků a vůni parfému zastínila mnohem pronikavější a krásnější vůně roztoužené kundičky. To už bylo ovšem pro mé smysly dost. Chtíč převzal kontrolu nad tělem, mé ruce sklouzly ze stehen a uchopily její pevný zadek a přirazily ho prudce na má otevřená ústa. Trvalo jen zlomek vteřiny, než vykřikla: „Ne, tohle ne, nedotýkat!“ a odtrhla mi hlavu za vlasy zpátky od sebe. I za tu malou chvilku jsem však stihl jazykem zajet pod lem kalhotek a okusit tu božskou chuť jejích šťáv. Ve směsici šoku a zklamání jsem se opět posadil a nechápal, co se děje. Vysvětlení přišlo hned za chvíli. „Promiň. Můžeme si to dělat každý zvlášť, ale to je všechno.“ Kývl jsem hlavou, jako že rozumím, i když to opět nebyla pravda. „Fajn, tak si ho vytáhni!“ pronesla opět tím svým rozkazovačným tónem. „Nemůžu, co když někdo přijde, třeba průvodčí?“ pokusil jsem se vzdorovat. „No tak se maximálně, taky podívá. Dělej!“ zopakovala svoji žádost a aby mě asi motivovala, tak si hned odsunula kalhotky stranou, takže jsem měl poprvé možnost spatřit její kundičku v plné kráse. Vypadala ještě lépe, než jsem si představoval. Krásná, růžová, vyholená až na malý trs ochlupení nahoře, malé pysky se směle draly ven přes velké a celá se jen leskla vlhkostí. Rozhodl jsem se, že to risknu a rozepnul si kalhoty. Nedalo to moc práce a péro se mi vděčně vyhouplo ven. Lehce zavzdychla, oči upřené na můj úd. Teda takhle vzrušený jsem snad ještě nikdy nebyl. Normálně jsem průměrně vyvynutý, ale dneska jsem si připadal mnohem větší. To musí být nezvyklostí této situace či co, pomyslel jsem si. Rudé žíly po obvodu penisu pravpost_titleelně tepaly a povrch masivního žaludu už byl hodně oslintaný pre-ejakulační tekutinou. Na nic jsem nečekal, uchopil si ho do dlaně a začal pomalu masturbovat. Nahoru a dolů a opět nahoru. Tělem mi pomalu začly proudit známé vlny stoupajícího a klesajícího vzrušení. Ani ona ovšem nezahálela. Olízla si prsty a začla s nimi kroužit po poštěváčku a přitom pravpost_titleelně vzdychat, oči stále upřené na můj pyj. „Povídej! Co bys se mnou dělal, kdybys mohl?“, vypravila ze sebe mezi dvěma hlubokými nádechy. V tomto stavu už šla stydlivost kompletně stranou a slova se mi drala na povrch úplně sama bez přemýšlení. „Nejprve bych si tě asi připoutal.“ Překvapeně mrkla a zajela si dvěma prsty do pochvy až to mlasklo. To bylo pro mě jasné znamení, že je ochotna ve hře pokračovat. „Pak bych vzal velké nůžky přejel s nimi po tvé šíji dolu na hruď a dále na prsa a vystřihnul bych ti pro ně dva otvory tak aby, trčely ven. Chvěla by ses vzrušením z pocitu bezmoci a z chladu oceli dotýkající se tvé pokožky. Pak bych sjel ještě níže, po tvém břiše až ke tvé mokré kundě a vystřihnul bych ti otvor v kalhotkách. A pak bych tě kurva znásilnil. Mrdal bych tě tvrdě, co jen tvá nenasytná píča snese. Pěkně tvrdě a rychle, žádná blbá předehra.“ štěkal jsem už docela zběsile. Její vzdychy také nabraly na intenzitě, stejně tak jako přirážení jejich prstů. Zřejmě jí to docela sedlo. „Ukaž mi kozy!“ rozkázal jsem. Okamžitě si volnou rukou vyhrnula triko a na mě se vyhoupl pár nádherných velkých prsů. Tmavé dvorce a vztyčené bradavky. Jak rád bych je sál a oblizoval a … … to už ovšem bylo na mě příliš. Právě jsem zcela nekontrolovaně a nešťastně překročil onu nedefinovanou mez a již nebylo jiné cesty než orgasmu. Zasténal jsem a celé tělo se mi vypjalo ve slastné křeči. Zážitek to byl tak intenzivní, že jsem úplně zapoměl na nějaké směrování a první dávka semene mě zasáhla do vlastní brady, druhá skončila na kalhotech a teprve třetí už jsem stihl zaměřit jinam. Teda poněkud nešikovně zrovna na ni. Dopadla ji na lýtko a okamžitě začala díky gravitaci pomalu stékat dolů. Když jsem se dostatečně zmátořil, tak už to vypadalo, jako by se nic nestalo. Tričko i sukně byly zase dole a ona mi právě soucitně podávala papírový kapesníček s usměvem a se slovy: „Pěkný tlak hřebečku.“ S vděkem jsem ho přijal. Až do konce naší cesty se už nic podobného nestalo. Povídali jsme si ovšem možném a s překvapením jsme zjistili, že i přes nedávno prožité zážitky jsme asi opravdu skoro normální lpost_titleé. Až později mě napadlo, že nevím, jestli ona sama dosáhla vyvrcholení. Nezeptal jsem se. Vystupovala o stanici dříve a od té doby jsem ji nevpost_titleěl. Vzpomínka na ni však stále zůstavá moji nejoblíbenější masturbační fantazií. Akorát mám teď nový problém. Kdykoliv se ocitnu s nějakou ženou o samotě, tak hned přemýšlím, jaké by to bylo si to jen tak nezávazně před sebou udělat. Ale sny se s realitou prolínají jen opravdu velmi zřídka. Kdo ví, možná je to tak dobře
Rubriky