Brýle

Slunce pražilo v srpnovém podvečeru a já jsem se s partou kamarádů vydal stanovat k nedalekému rybníku. Vyzbrojeni kytarou, basami s pivem a nezbytným vercajkem pro tramp, podařilo se nám do západu slunce nejen nanosit dříví, postavit stan, ale i sbalit nedaleko se opalující blondýnu. Měla slušivé brýle, jmenovala se Eva a chodila nahoře bez. Už ani nevím, čí to byl nápad pozvat ji k táboráku. Prostě tam najednou seděla, prozpěvovala si s námi trampský klasiky a nenechala se zrovna dvakrát pobízet, co se týkalo pití. Ještě se nestačila udělat pořádná tma a celá naše parta, tedy nás pět, hojně dováděla ve vodě na „Adama“ a Eva samozřejmě na „Evu“. „Mně už je zima, kluci,“ prohlásila po hodině rezolutně Eva a já jí nabídl se vší ochotou, že ji doprovodím do stanu, kde bude jistě tepleji a kde ji dostanu (říkal jsem si v duchu). Nestačil jsem za sebou dovřít zip stanu a naše jazyky se spojily v jeden krásný polibek. „Moc se mi líbíš,“ řekla Eva. „Chci, abys mi to udělal.“ Do stanu bylo ještě docela dobře vpost_titleět, a tak to, že se miluju s Evou, neušlo pozornosti ostatních. Nehledě na to, že při tom hlasitě křičela a já uvítal, že se kámoš chopil kytary, aby alespoň zanikly částečně její výkřiky vášně, které museli být slyšet i k okolním stanům. Otvorem ve stanu jsem uvpost_titleěl Pavla, jak na nás kouká. Hubu měl protáhlou jak štika a určitě by si chtěl taky smočit. Já už toho měl po třetím kousku docela dost, a tak jsem dostal lstivý nápad. „Á, kámoš by si taky rád zavdal,“ řekl jsem provokativně Evě a ukázal na šmírujícího Pavla. „Nemám nic proti,“ odpověděla k mému údivu. „Když bude tak dobrej jako ty…“ Nakonec jsme se na Evě vystřídali všichni. Bylo nás pět. Ale to probouzení ráno. Probudil mě křik a já si chvíli uvědomoval, kde to vlastně jsem a co se včera stalo. „Blbci blbý,“ ozývalo se ze stanu a já poznal, že hlas patří Evě. „Někdo mi rozšlápnul brejle,“ křičela Eva. V ruce držela kdysi celé brýle a hodila je po mně. „Obroučky jsou ale dobrý,“ přilil jsem si trochu oleje do ohně. „Jestli mi je nezaplatíte, tak vás udám, že jste mě znásilnili!“ křičela Eva a vypadala, že si nedělá srandu. „Stály pět set!“ Ještě že jsme měli u sebe potřebnou sumu, a tak nás to erotické dobrodružství přišlo každého na stovku

Příspěvek byl publikován v rubrice Klasika. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.